Pěstování kávy
Arabové žárlivě střežili svůj monopol na obchod s kávou téměř sto let. Poté se v roce 1690 podařilo Holanďanům tajně pronést malé rostlinky kávovníku a odvézt na své plantáže, které vybudovali na ostrově Jáva. Brzy nato začaly vznikat kávové plantáže také ve všech holandských koloniích. V polovině 18. století pak portugalští osadníci založili první plantáže na území nynější Brazílie. Koncem 19. století již byla poptávka po kávě tak velká, že se její pěstování rychle rozšířilo do všech evropských kolonií v tropických oblastech.
Káva se pěstuje v pásu mezi obratníkem Raka a Kozoroha a věnuje se jí vice jak 50 států. Zatímco arabika se převážně pěstuje ve Střední a Jižní Americe, v Africe je produkce arabiky podstatně menší a asijské země pěstují až na výjimky téměř výhradně Robustu. Přesto podíl arabiky činí 75% celosvětové sklizně kávy a stále se zvětšuje. Některé státy jsou vyhlášenými světovými vývozci, kvalita kávy z ostatních zemí je slabší nebo není vůbec exportována. Celková produkce kávových zrn činí v posledních letech více než 90 milionů žoků. Střední, Jižní Amerika a. Karibské oblasti vyprodukuje 70% celkového objemu světové sklizně, Afrika 10% a Asie 20%.
Seznam největších a nejznámějších producentů
Brazílie | 39,3 mil. žoků | arabika a robusta | Bourbon, Santos, Bahia, Parana |
Vietnam | 12,5 mil. žoků | téměř robusta | Tonkin, Annan, Lamdong |
Kolumbie | 11,5 mil. žoků | arabika | Medelin, Armenie, Menizales |
Indonésie | 7,5 mil. žoků | převážně robusta | Pandur, Jambit, Makale, Medan |
Etiopie | 5,0 mil. žoků | arabika a robusta | Djimmah, Sidan, Harar |
Indie | 4,8 mil. žoků | převážně robusta | Malabar, Mysore, Nilgiri, Tellicherry |
Mexiko | 3,8 mil. žoků | arabika | Tapanchula, Nalapá, Heixtla, Maragogipe |
Guatemala | 3,4 mil. žoků | arabika | Antigua, Atitlan, Maragogipe |
Uganda | 2,7 mil. žoků | robusta | Bugisu, Elgon |
Kostarika | pouze arabika, sopečná půda (až 1700 kg/ha) – Tarrazu, La Minita, Tres Rios |
Jamajka | pouze arabika - Blue Mountain |
Portoriko | pouze arabika - Jauco Selecto, Grand Lares |
Nikaragua | arabika - Maragogipe,Matagalpa |
Venezuela | převážně arabika - Tachira, Maracaibo, Merida |
Keňa | arabika, sopečná půda (650 kg/ha) - AA |
Tanzanie | arabika a robusta (vysoký podíl peaberry) - Chagga |
Jemen | arabika - Mokka, Mattari, Sharki, Sanani |
Havaj | arabika, sopečná půda (až 2400 kg/ha) – Kona, Molokai |
Spotřeba kávy na osobu (kg/rok):
Švédsko |
11,24 |
Rakousko |
8,47 |
Norsko |
9,13 |
Švýcarsko |
8,03 |
Dánsko |
8,75 |
Německo |
7,40 |
Finsko |
8,65 |
USA |
4,02 |
Itálie |
4,87 |
Česko |
3,30 |
Kávovník vyžaduje teplé a vlhké podnebí, roste na stále zelených stromech nebo keřích na plantážích v Jižní a Střední Americe, Africe a Asii, přičemž na světě existuje několik desítek druhů kávovníků, které patří do rodu Coffea - čeledi mořenovitých rostlin. Rozdíly v chutích a vůních jsou způsobeny zejména klimatickými a geografickými podmínkami, ve kterých kávovníky rostou. Například brazilská arabika je mírně nasládlá a má příchuť čokolády, naproti tomu keňská arabika, patřící mezi nejkvalitnější kávu, má příjemnou kyselost s ovocným aroma. Kávovníky jsou dřeviny, které jsou od malých keříčků až po relativně vysoké stromy. Plody jsou vejcovité a pod slupkou obsahují dvě zploštělá semena. Plod kávovníku zraje postupně a přechází od zelené až do sytě fialové barvy v době sběru. Kvalitní káva se sklízí ručně. Po třech až čtyřech letech rodí stromy kávovníku své první plody, od té doby je možno je sklízet podle podmínek růstu a poskytované péče 20 až 30 let.Plody se musí otrhat v nejvhodnějším okamžiku zralosti, nechají-li se přezrát, semena v nich se zkazí, podtrhnou-li se naopak nedozrají.